Vloni lidé více třídili, rostl infekční a obalový odpad

Pandemie 

Praskání bublinkových fólií zahalujících nákup právě dovezený z e-shopu si Češi během koronavirové pandemie zřejmě užívali do sytosti. Lze tak alespoň soudit podle toho, jak vloni tento oblíbený obal navyšoval objemy v českých popelnicích. Stejně jako papírové krabice, pěnové fólie a jiné obalové materiály. Do zvýšení se promítl prudký nárůst objemu nákupů v e-shopech, uzavření restaurací a otevření výdejových okýnek, ale také enormní zvýšení poptávky po rozvozových službách. 

Třídění, jedna z mála jistot 

Celkového množství svezeného odpadu přitom nebylo výrazně více než předchozí roky. „To platí především u směsného komunálního odpadu, kde je nárůst v řádu několika procent. Zatímco v roce 2019 se z brněnských ulic svezlo 68 001 tun směsného komunálního odpadu, loni 69 469, což je v meziročním srovnání nárůst o 2,2 procenta,“ říká Filip Leder, předseda představenstva SAKO Brno, zajišťujícího svoz odpadu v moravské metropoli. V Praze byl tento nárůst ještě nižší, a to o necelé jedno procento. 

Co se ale během pandemie zvýšilo, bylo množství tříděného odpadu. Nepotvrdily se tak prvotní obavy ministerstva životního prostředí, že by v souvislosti se zavedenými protiepidemickými opatřeními, kdy nemocní s covidem-19 nesmějí třídit, docházelo k nějakým výrazným propadům. Naopak Češi třídili více než obvykle. 

„Během nouzového stavu veřejnost reagovala překvapivě. Lidé se upnuli k třídění odpadů jako k jedné z mála jistot, které jim zbyly, a začali více a častěji třídit odpad,“ potvrzuje Lucie Müllerová, tisková mluvčí společnosti EKO-KOM, která se zabývá tříděním a recyklací obalů. Souhrnná data za rok 2020 nemá zatím EKO-KOM k dispozici. Z předběžných výsledků za druhé a třetí čtvrtletí loňského roku je patrné, že došlo k meziročnímu nárůstu u téměř všech tříděných komodit. 

„Srovnáme-li množství tříděného odpadu v obcích prostřednictvím nádob a pytlů, tak v roce 2020 došlo k nejvýraznějšímu růstu, o více než 56 procent, u kovů vytříděných do barevných kontejnerů. Papíru vytřídili lidé o 14 procent více než ve stejném období roku 2019, plastů o osm procent více a množství vytříděného skla se zvýšilo o více než sedm procent. Pokud bychom srovnali tříděný sběr v systému obcí, tedy včetně sběru prostřednictvím výkupen a sběrných dvorů, pak se v meziročním srovnání nejvíce zvýšilo tříděné sklo, o více než 8,5 procenta. Tento růst byl dán přesunem konzumace z restaurací a občerstvení do domácností. U papíru a kovů došlo v rámci obecních systémů k mírnému propadu, respektive ke stagnaci. Papír klesl přibližně o 3,6 procenta a kovy zůstaly v meziročním srovnání beze změny,“ uzavírá statistiku Müllerová. 

Čísla vytříděného odpadu by přitom mohla být ještě vyšší. „Samozřejmě určité množství odpadů, které by lidé běžně třídili, v průběhu pandemie ubylo, protože některé domácnosti po dobu nařízené karantény nebo izolace nesměly třídit,“ vysvětluje Müllerová. 

Popeláři by uvítali přednostní očkování 

Zpočátku pandemie bylo třídění odpadu blízko úplnému zastavení. „To by byl velký problém, protože infrastruktura nakládání se směsným odpadem by nedostačovala nárůstu množství odpadů,“ zhodnocuje mluvčí EKO-KOMu Lucie Müllerová. 

Firmy působící v odpadovém hospodářství se v loňském roce musely navíc potýkat s řadou problémů a zavádět opatření, aby nedocházelo k ohrožení svozu. Zajistit ochranné pomůcky, dezinfekční prostředky, upravit proces výjezdu vozidel, ale také plánovat směny tak, aby se omezovalo potkávání zaměstnanců. 

„V první vlně jsme měli problém s ručním dotřiďováním odpadu, protože pracovníci na lince přicházejí s tříděným materiálem do kontaktu. V kontejnerech na tříděný odpad se objevovaly první použité roušky, což se mimochodem děje dodnes, chyběly nám ochranné pomůcky, byl nedostatek dezinfekce, kterou jsme si ve vlastní laboratoři dokonce museli sami míchat,“ vzpomíná Filip Leder ze SAKO Brno. 

V této souvislosti je podle něj třeba zdůraznit, že popeláři patří do první linie bojovníků s covidem-19 a že pro udržení chodu města je naprosto nezbytné nepřerušit pravidelný sběr odpadu. „Proto bychom rádi, aby na toto společnost nezapomněla a popeláři mohli být přednostně očkováni, neboť svoz odpadu a výroba tepla je součástí kritické infrastruktury,“ přeje si Leder. 

Pandemie přinesla do odpadového hospodářství také jeden zajímavý trend. Odpad se produkoval jinde než obvykle. „Mnohem méně odpadu generovaly administrativní čtvrtě, lokality v blízkosti větších firem či nákupních středisek, častější tlak na svoz jsme zaznamenávali na sídlištích a v obytných čtvrtích vůbec,“ říká Leder. 

Pokud se podle předsedy představenstva SAKO Brno potvrdí trend firemního přechodu na práci z domova, půjde o další jev ovlivňující trend přeskupování producentů odpadu. „Odpad budeme muset svézt z jiných lokalit než před pandemií a třeba i v jiných časech a intervalech,“ dodává Filip Leder. Na efektivitu sběru to podle něj nicméně nebude mít žádný vliv.

Zdroj: Hospodářské noviny – příloha

Odkaz: https://archiv.ihned.cz/c1-66888370-vloni-lide-vice-tridili-rostl-infekcni-a-obalovy-odpad