Tři čtvrtiny obyvatel České republiky poctivě třídí. Část tohoto odpadu se pak díky recyklaci vrací zpět do procesu. U některých materiálů v původní, u jiných v nové formě. Že se například noviny tisknou na dříve již recyklovaný papír, nejspíš nikoho nepřekvapí. S jakými dalšími výrobky z recyklovaných surovin se v každodenním životě setkáváme?
Plast, papír, sklo, kovy a nápojové kartony. Co surovina, to způsob recyklace a možnosti druhotného využití. Některé lze recyklovat prakticky donekonečna, jiné ztrácí s každým recyklačním cyklem na kvalitě a další najdou zcela odlišné využití.
Podle statistik společnosti EKO-KOM, jež v České republice zajišťuje systém sběru a recyklace obalových materiálů, vytřídili obyvatelé České republiky loni přes 713 tisíc tun využitelných odpadů, více než polovinu z toho (403 tisíc tun) tvořily obalové materiály. Nejlépe lidé třídí papírové obaly, kterých se loni podařilo vytřídit devadesát procent (z celkového objemu, který byl dodán na trh). Obdobně efektivně se nakládá také se sklem (88 %). Plastových obalů lidé vytřídili sedmdesát procent, kovů jednašedesát a nápojových kartonů čtyřiadvacet procent.
Asi nejznámějším recyklovaným materiálem je recyklovaný papír. Poprvé se u nás za účelem recyklace začal sbírat už v 50. letech minulého století. „Pravdou je, že většina papíru (i tam, kde to není uvedeno) je recyklovaná,” přibližuje Lucie Müllerová, mluvčí společnosti EKO-KOM.
Nejčastěji se můžeme setkat s recyklovaným papírem v podobě novin, kancelářského papíru, toaletního papíru, krabic z lepenky. „Ve škole děti píší do recyklovaných sešitů a ve výtvarné výchově s recyklovaným papírem také často pracují. Méně známými výrobky jsou pak papírové brikety nebo papírové stavební izolace,” jmenuje Müllerová.
Průměrná česká domácnost vytřídí ročně 53,5 kg papíru. Až 98 % novin vyrobených v České republice vychází na recyklovaném papíře.
Nejméně kvalitním papírem je tzv. nasávaná kartonáž, což jsou například obaly od vajíček. Ty v minulosti sice patřily do nádob na směsný odpad, nově by je však lidé měli třdít spolu s ostatním papírem. „Výrobky nebo obaly z recyklovaného papíru můžeme po použití znovu vytřídit do modrého kontejneru. V papírnách již naleznou své využití,” vysvětluje Müllerová.
Recyklovat tak lze prakticky každý papír, který neobsahuje žádné škodlivé příměsi nebo není kombinovaný s jiným materiálem (např. plastem nebo hliníkovým nástřikem). Problémem může být také velká vrstva barev nebo aditiv (např. účtenky z termopapíru nebo fotografický papír), stejně tak může komplikovat recyklaci tzv. coating (např. vrchní povoskování), který znesnadňuje rozvláknění papíru.
U časopisů s upraveným “lesklým” přebalem je proto třeba zbavit se před vytříděným vazby, který poputuje do směsného odpadu. „Obecně je pak u papíru problémem velké znečištění nebo promaštění. Takový papír nepatří do tříděného odpadu, ale rovnou do kontejneru na směsný odpad,” doplňuje mluvčí.
Obdobně efektivní je i recyklace skleněných výrobků. Z vytříděného skla se vyrábí nejčastěji obalové sklo (lahve na pivo, limonády, minerálky, zavařovací sklenice apod.). Recyklované sklo se tako využívá při výrobě tepelných izolací, například skelná vata či pěnové sklo se využívají jako přísada do speciálních druhů betonů a brusných hmot.
Sklo lze do zeleného (či bílého) kontejneru třídit i s kovovými víčky, ta se oddělí při další úpravě. „Díky tomu, že sklo se dotřiďuje na automatických třídících linkách, které jsou vybaveny např. optickými separátory, není už nutné ani odlišovat sklo čiré a barevné,” vysvětluje Müllerová, proč z ulic v posledních letech mizí bílé nádoby na sběr skla.
Sklo je během procesu recyklace několikrát čištěno, takže (narozdíl od papíru či plastu) nepředstavuje problém ani znečištění obalů či zbytky tekutin a jiných látek. „Z hlediska recyklace jsou ale problematické varná skla, drátěná skla, různá barviva, pozlacení nebo sklokeramika, které z toho důvodu nepatří ani do kontejnerů na tříděné sklo,” doplňuje mluvčí.
Každá zálohovaná skleněná lahev se může skládat až ze 100 % recyklovaného skla. |
Vůbec nejširší využití mají v lidské společnosti recyklované plasty. Ty se mohou stát součástí oblečení, zahrady, domu, auta nebo opět sloužit jako obalový materiál. „Z recyklovaných plastů se vyrábí sportovní oblečení, výplně do spacáků nebo fleecové mikiny. Běžně se s nimi setkáváme v interiérech automobilů, určité procento recyklátu obsahují pytle na odpadky,” uvádí příklady Müllerová.
Recyklovaný pěnový polystyren se zpracovává do izolačních tvárnic případně lehčeného betonu a dalších tepelných izolací. Druhově neroztříděné směsné plasty se zpracovávají například na stavební a zahradní prvky jakou jsou ploty, zatravňovací dlažba, protihlukové zábrany či zahradní kompostéry. Z vytříděných PET lahví se vyrábějí technická či textilní vlákna a z nich pak koberce nebo oděvy, případně nové láhve, vázací pásky, apod. Plastové sáčky, fólie nebo tašky se převážně regranulují a následně slouží k výrobě nových fólií.
Obecně jsou z hlediska recyklace nejlepší tzv. monoplasty, což jsou plasty vyrobené pouze z jednoho druhu materiálu (například PVC). Naopak tzv. vrstvené plasty vyrobené z více druhů různých plastů nebo i z jiných materiálů jsou hůře recyklovatelné.
„V rámci směsných plastů se recyklují zejména na stavební prvky např. na plastové obrubníky, zatravňovací dlaždice, plastová prkna, plastové kompostéry nebo protihlukové stěny,” vysvětluje mluvčí. Recyklaci však mohou komplikovat i nevhodně zvolené materiály etiket, lepidla, barviva, blokátory nebo dříve hojně používané shrink sleeves, tedy celoplastové obaly na PET lahvích.
V celé České republice se nachází zhruba 550 tisíc nádob na tříděný odpad, z toho 250 tisíc jich je určeno na třídění plastu.
Průměrná česká domácnost vytřídí ročně 40,8 kg plastového odpadu.
Na jednu fleecovou bundu je třeba materiál z padesáti PET lahví.
Běžně se recykluje také valná většina kovů. “Hliníkové fólie, nápojové plechovky z hliníku, železné plechovky od konzerv (včetně krmiv pro zvířata), kovová víčka, zátky, to vše lze recyklovat,” říká Müllerová.
Kovy, které lidé odevzdají do sběrného dvora, putují nejčastěji do hutí a v podobě plechů, prutů, případně regranulátů se pak vrací zpět do výrobního procesu. “Mohou se z nich tedy vyrábět opět plechovky na konzervy, nápojové plechovky a veškeré další kovové výrobky – zemědělské, výrobní nebo dopravní stroje, ploty, kovové konstrukce,” doplňuje mluvčí.
Za optimálních podmínek lze kovy recyklovat prakticky donekonečna. Jejich recyklací se navíc šetří nejen primární suroviny, ale také energie. „Tříděním a recyklací kovů můžeme snížit znečištění vzduchu až o 86 procent, vody o 76. Recyklací železného šrotu můžeme ušetřit 85 procent energie, 90 procent primárních zdrojů a 40 procent vody,” vypočítává Müllerová.
Každý obyvatel České republiky průměrně vytřídí 13,6 kg kovů za rok. 99 % vytříděných kovů dorazí do hutí a je následně recyklováno.
Velmi dobře recyklovatelné jsou i nápojové kartony, které patří do oranžových (případně do žlutých, pokud je tak označeno) nádob na tříděný odpad. Nápojové kartony totiž z velké části (75 %) tvoří velmi kvalitní papír. „Díky obsahu celulózového vlákna míří nejčastěji vytříděné nápojové kartony do papíren,” popisuje mluvčí společnosti EKO-KOM.
Z recyklovaných nápojových kartonů se také lisují stavební desky, které slouží jako podlahová krytina nebo i pro stavbu celých domů. Menší rodinný domek vyžaduje přes pět tun těchto desek, což představuje zhruba třicet tisíc nápojových kartonů. „Stavební desky z nápojových kartonů mají skvělé izolační vlastnosti. Podobným způsobem se z nápojových kartonů vyrábí i nábytek, např. stolky, židle, a další,“ uzavírá Müllerová.
Zdroj: Drbna
Odkaz: https://www.drbna.cz/zpravy/spolecnost/8603-vyplne-do-spacaku-obleceni-stavebni-material-noviny-co-vse-muze-vzniknout-z-recyklovaneho-odpadu.html