Vychovali jsme celou generaci Čechů k tomu, aby své odpady třídili!

Není příliš oborů, ve kterých bychom patřili k evropské špičce, tím spíš, jedná-li se o činnost, která byla pro předchozí generace neznámou. V třídění odpadů, o kterém jsme před dvaceti lety prakticky nic nevěděli, to tak ale je. Jak potvrzuje Lukáš Grolmus, ředitel oddělení komunikace Autorizované obalové společnosti EKO-KOM, dvaasedmdesát procent Čechů pravidelně svůj odpad třídí a v celkové míře recyklace jsme v mezievropském srovnání na čtvrtém místě. 

Třídění odpadů je bezesporu činnost důležitá a velká část občanů o tom už dnes nepochybuje. Jak složité bylo toto povědomí do lidí dostat? Jak náročné zároveň bude přesvědčit tu menšinu těch, kteří třídění považují za zbytečné? 

Díky mnohaleté vzdělávací kampani společnosti EKO-KOM a osvětě spojené s informováním veřejnosti o významu třídění a recyklace odpadů se podařilo přesvědčit už skoro tři čtvrtiny obyvatel ČR, aby svůj odpad třídily. S tím jsou ovšem spojené také podmínky, které občané vyžadují, aby třídili, v tomto případě to znamená, aby měli sběrné nádoby dostatečně dostupné. Tento faktor hraje také zásadní roli v rozhodování obyvatel, zda budou své odpady třídit či nikoliv. V ulicích je k dispozici přes 253 000 barevných kontejnerů, což nás řadí, ve srovnání s evropskými zeměmi, k zemím s největší hustotou sběrné kontejnerové sítě. Osvěta a dostupná sběrná síť je tedy nezbytná k tomu, aby lidé třídili. Samozřejmě se nám nepodaří přesvědčit 100 % obyvatel ČR ke třídění odpadů, ovšem budeme se nadále snažit počet obyvatel ochotných odpady třídit postupně zvyšovat. To ostatně patří také mezi povinnosti, které jako Autorizovaná obalová společnost musíme z rozhodnutí Ministerstva životního prostředí plnit.

Kolik procent obyvatel vlastně v současné době aktivně třídí veškerý svůj odpad a jak je na tom toto číslo v mezievropském srovnání? Jsme v rámci třídění odpadů už vyspělou zemí? 

Podařilo se nám dosáhnout stavu, kdy 72 % obyvatel ČR své odpady doma pravidelně třídí. To je opravdu dobrý výsledek, který je výsledkem dlouhodobé kontinuální práce jak ve vzdělávání obyvatel, tak ve vytváření podmínek pro třídění. Podle posledních dat Evropského statistického úřadu jsme v celkové míře recyklace obalových odpadů na 4. místě, dlouhodobě se držíme na špici ve třídění plastových obalů. Pro mnoho evropských zemí je náš efektivní a úspěšný systém tříděného sběru a recyklace obalových odpadů vzorem. V tomto případě máme být skutečně na co hrdí.

Máte k dispozici data prezentující, jak velký pozitivní vliv na životní prostředí třídění odpadů má? Je možné například říct, o kolik méně zplodin končí v ovzduší díky tomu, že třídění odpadů šetří neobnovitelné zdroje? 

Je prokázáno, že třídění a recyklace odpadů má bezesporu pozitivní vliv na životní prostředí. Dokazují to také odborné studie LCA, které zkoumají životní cyklus a dopad obalů z různých materiálů na naše prostředí. Tříděním a recyklací obalových odpadů se podařilo v roce 2014 snížit produkci skleníkových plynů o zhruba 1 milion tun CO2 ekv. a uspořit tolik energie, kolik v průměru za rok spotřebují všechny domácnosti jednoho kraje v ČR. Ročně se například díky třídění a recyklaci papíru podaří ušetřit více než 1 800 000 stromů. Tříděním odpadů se také podařilo zachránit přes 25 km2 přírody. Těch pozitivních vlivů je skutečně mnoho, proto má smysl odpady třídit, je to také naše sociální odpovědnost.

Ekologický přínos třídění odpadů je jasný, pokuste se také ve stručnosti nastínit přínos ekonomický, ať už budeme hovořit o levnějších surovinách, pracovních místech vzniklých v souvislosti s produkcí navázanou na vytříděný odpad či úsporách ve vyčerpatelných zdrojích.

Tříděním odpadů se výrazně šetří primární zdroje surovin ale také energie, voda a místo na skládkách, které se tak nemusí zbytečně rozrůstat. Využitelné odpadní materiály se přepracují na druhotnou surovinu, která se použije jako vstupní materiál pro výrobu recyklovaných výrobků. Díky tomu se uspoří nejen primární zdroje surovin, ale obce ušetří na platbách za skládkování veškerého komunálního odpadu. Za vytříděné množství odpadních materiálů totiž obce naopak dostávají ze systému EKOKOM pravidelné finanční odměny určené na provoz tříděného sběru odpadů.

Odpady, které dnes třídíme, asi všichni známe – plast, sklo, papír… Je nějaká část odpadů, které dnes stále ještě nevyužíváme nebo neumíme využít a v budoucnu bychom se i touto surovinou měli zabývat? 

Společnost EKO-KOM zajišťuje ve spolupráci s obcemi tříděný sběr u papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a kovů. Sběr dalších komodit je v režii obcí, které se řídí zákonem o odpadech. Obce v poslední době intenzivně řeší separované nakládání s bioodpadem, které je přípravou na úplný zákaz skládkování bioodpadu v budoucnosti.

Jak se v průběhu času měnila podpora třídění odpadů ze strany státu či samospráv. Jaký byl v tomto směru vývoj? 

Přístup samospráv ke třídění komunálních odpadů se v letech samozřejmě postupně zlepšoval a dnes je na velmi vysoké úrovni. Dlouhodobou spoluprací s obcemi se v České republice podařilo vytvořit dostatečně hustou sběrnou síť na tříděný odpad, která patří k jedné z nejkvalitnějších i v evropském srovnání. Stále jsou však místa, kde je co zlepšovat ať už z hlediska infrastruktury, tak z hlediska přístupu občanů ke třídění.

Má v současné době třídění odpadů dostatečnou podporu veřejného sektoru? Je pro politiky, ať na vrcholové nebo lokální úrovni, třídění odpadů jasným a nezpochybnitelným tématem? 

Nakládání s komunálním odpadem v obci je rozhodně jedním z důležitých témat. Tříděný sběr odpadů je však pouze jednou z jeho podsložek. Nedá se říci, že by třídění odpadů bylo zásadním tématem, ale myslím, že mohu říci, že si zástupci samospráv uvědomují jeho narůstající důležitost.

Většina současných dospělých se třídění odpadů musela učit v průběhu svého života, troufnu si proto tvrdit, že je pro vás důležitá výchova dětí. Jakou formou jim téma třídění odpadů představujete? Je podle vašeho názoru možné prostřednictvím dětí a výchovných programů pro ně ovlivnit i jejich rodiče? 

Výchova dětí je pro naši společnost jedním ze zásadních faktorů v oblasti vzdělávání obyvatel. Z toho důvodu realizuje EKO-KOM školní vzdělávací program Tonda Obal na cestách, který funguje již od roku 1997. Za tu dobu prošlo tímto programem přes 2,5 milionu dětí a obecně můžeme říci, že jsme vychovali celou generaci Čechů k tomu, aby své odpady třídili. Ročně prostřednictvím interaktivních lektorovaných hodin přímo v učebnách škol seznámíme s důležitostí třídění a recyklace odpadů přes 160 000 žáků. Jednoznačně se nám potvrzuje, že jakmile se děti naučí odpady třídit, velmi často k tomu vedou i rodiče, kteří právě kvůli nim začnou ve své domácnosti odpady třídit. Děti jsou v tomto směru velmi důležitými a vděčnými pomocníky, kteří nám také pomáhají zvyšovat účast obyvatel na třídění odpadů (smích).

Zdroj: Krajské noviny, 26. 6. 2015 (rozhovor s Lukášem Grolmusem ze společnosti EKO-KOM, a.s.)